Orel Blansko

Nejdříve si představme organizaci Orel

Orel je občanským sdružením, zabývající se sportovní činností, zakládající se věrně na křesťanských zásadách jako je věrnost, vytrvalost, přátelství, far play, .... Nebýt jen šampiónem, atletem těla, ale i šampiónem atletem ducha.

Historie Československého Orla sahá do konce 19. století a odvíjí se z katolického Sokola. K ustanovení jednotné organizace došlo na I. všeobecném sjezdu katolíků v Olomouci 31. května 1909.

Vývoj spolku byl dvakrát násilně přerušen. Poprvé v letech 1941 – 1945. Tehdejší starosta, P. Jan Šrámek (zakladatel ORLA), pracoval v zahraničí jako předseda exilové vlády v Londýně, náčelník Orla MUDr.V. Jílek, vzdělavatel Augustin Schubert a jiní obětovali své životy. Mezi parašutisty vyslanými k vykonání atentátu na R. Heydricha byli čtyři orelští bratři: Josef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík a Josef Bublík. Podruhé byla přerušena únorovým pučem komunistické diktatury v roce 1948, který orelskému hnutí přinesl velmi katastrofální pohromu. Byla okamžitě přerušena činnost, zabaveny majetky a následovala krutá perzekuce všech členů Orla.

Po tzv. „Sametové revoluci“ byla v roce 1990 činnost Orla obnovena. Stalo se také červnu 1990, v Brně na „Manifestačním sjezdu ORLA“. Orel má v současné době 16 000 členů, kteří jsou členy asi 250 jednot, v 25 župách na celém území České republiky.

A Orel Blansko?

Zdejší jednota Orla Blansko byla založena 18.12.1921 a patří do Krekovy župy. V roce 1941 byla činnost přerušena fašisty a v roce 1948 komunisty. Znovu obnovena byla 25.11.1998 a jejím starostou - zakladatelem a současně nejdůležitějším článkem – se stal Hubert Henek. V současné době máme přes 170 členů a jsme tak největší jednotou župy. V čele je Jiří Hasoň. Činnost je úzce spojena s jinými spolky ve farnosti ( SKD, Kolping, Junák,Charita a KDU – ČSL). Skvělá je spolupráce s blanenským farářem P. Jiřím Kaňou.

Naši borci se věnují široké škále sportů: florbalu, malé kopané, stolnímu tenisu, aerobiku,kuželkám, cyklistice, plavání, volejbalu, plážovému volejbalu, tenisu, přespolnímu běhu, běhu na lyžích, šachům, vybíjené, sebeobraně a v poslední době spinningu.

Bojová zástava či prapor Jednoty čsl. Orla v Blansku

Mnozí si jistě pamatují nedávné doby, kdy vojáci základní služby se samopaly střežili bojovou zástavu. Byla to údajně nejdůležitější stráž ve vojenském objektu. V případě ztráty, či krádeže, měl být vojenský útvar rozpuštěn. Podívejme se však jaká je historie praporu blanenského Orla?

Při příležitosti župního sletu čsl. Orla v Blansku byl Jednotou blanenského Orla pořízen prapor. Vysvěcen byl v neděli 13. července 1930. Tato významná událost byla fotograficky zachycena jak při vlastním svěcení, tak také po slavných bohoslužbách. Na dvou snímcích je také detailně zvěčněna podoba přední i zadní strany praporu.

Rozměry praporu jsou asi 180 x 150 cm, pořízen je z těžkého hedvábí. Obvod je na třech stranách obšit třepením zlaté barvy. Strana u žerdi má 12 spon pro přichytnutí k 12 kroužkům na žerdi. Všechna písmena jsou z tuhé hmoty zlaté barvy a jsou k praporu přišita. Téměř všechno ostatní je ručně vyšíváno. Byla to náročná práce, na níž se podílely členky Orla.

Přední strana praporu je bílá. Uprostřed je kříž zlaté barvy. Nad ním v půlkruhu je nápis: Jednota Orla čsl. v Blansku 1930. Po levé straně kříže je slovo „Zdař“, po pravé „Bůh!“. Tedy „Zdař Bůh!“. Pod heslem jsou zelené lipové ratolesti. U paty kříže na každé straně sedí orel hnědé barvy. Oba drží štít s ozdobně provedenými iniciálami ČSO ( tj. čsl. Orel ) v sobě propletenými. V rozích praporu jsou zelené lipové ratolesti. Poblíž obvodových stran je částečně ornamentální orámování, které má černou barvu.

Zadní strana praporu je modrá, představuje oblohu. Na ní jsou znázorněny bílé plující obláčky. V levém horním rohu je vycházející slunce vysílající svoje paprsky ( obojí ve zlaté barvě ) nad krajinu, která je v levém dolním rohu znázorněna štíty hor. Na nejspodnějším mráčku stojí celá bílá postava sv. Václava. Postava má jednoduchou knížecí čapku, kolem hlavy tenký pruh svatozáře. V levé ruce drží bílou korouhev s černou svatováclavskou orlicí. Oděv je přepásán až po kolena. Pravá ruka je skloněna šikmo dolů, dlaň je obrácena k orlu hnědé barvy s rozpjatými křídly. Výjev symbolizuje ochranu Orla. Orel sedí na kruhovém štítu s vepsaným černým písmenem „B“ ( pravděpodobně zkratka pro Blansko ). Pod levou rukou sv. Václava je nápis „Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím!“. V blízkosti obvodových stran je úzká stužka zlaté barvy.

Žerď má délku asi 350 cm. Je dřevená, složená ze dvou do sebe zasunovatelných částí nestejné délky. Nahoře je ukončena bronzovou hlavicí, na níž stojí bronzový odlitek orla s rozpjatými křídly. V žerdi je ve třech svislých řadách zatlučeno 38 hřebů ( mosaz ) s tenkými hlavicemi ( ploškami ). Na těch jsou vyražena jména matky a kmoter praporu, dalších činovníků Orla, jejich spolků, institucí a význačných katolických osobností. Každá z kmoter při zatloukání hřebu pronesla heslo, které si sama zvolila. Např. Barbora Suchánková měla heslo: Víra, naděje, láska. Za dorostenky Orla zatloukla hřeb Klaudie Kyzlinková ml..

Orelský prapor měl svého vlajkonoše a dva členy čestné stráže. Byli to členové Orla v orelských stejnokrojích. Měli bílé rukavice a přes rameno bílou šerpu zakončenou dole třepením zlaté barvy. Ve vybavení členů čestné stráže byl kord.

Fotografie orelského praporu pouze z přední strany s jeho vlajkonošem a čestnou stráží byla pořízena v den svěcení praporu před kuželnou na zahradě Katolického domu.

Orelský prapor se těšil již od chvíle pořizování neobyčejné vážnosti a úctě. Ještě více se zvýraznila po jeho svěcení a s tím spojené slavnosti. Po dobu německé okupace i v dalších dlouhých letech totalitního režimu byl prapor v opatrování blanenského farního úřadu.

Dnes zdobí průčelí kulturní místnosti v Katolickém domě. Při slavnostních příležitostech, jako je např. otvírání nového hřiště nebo nové tělocvičny, také i při plesu Orla, bývá vyvěšen v čele oslavy. Jsme hrdi na to, že Orel Blansko vlastní prapor s bohatou vlastní historií. Tato naše zástava prošla dobou nacismu i komunismu, aniž by někdy byla střežena ostře nabitým samopalem. Děkujeme našim předkům za její uchování a uděláme vše, abychom ji čestně předali našim potomkům.

Zdroj: internet, kronika Kat. domu

2011